ZAHRADNÍ SLAVNOST

27. října 2016 v 11:22 | Tassia Boyle |  KRONIKA
Rádi bychom Vás pozvali na první zahradní slavnost v tomto školním roce. Vzhledem k tomu, že se nám blíží léto, rozhodně nebudeme postávat uvnitř zámku a přesuneme se ven. Tuto slavnost vytvořili dva naši studenti, princezna Luna Quintana a princ Alexander Naouri. Veškeré případné dotazy proto směřujte k nim.

DATUM: neděle 30.10. 2016
ČAS: 17:00
MÍSTO: Zahrady



Zahradní slavnost


Menu


 

Nathanaël de Courfeyrac - Sayegh

9. října 2016 v 15:14 | Tassia Boyle
JMÉNO: Nathanaël de Courfeyrac - Sayegh
PŮVOD: Belgie
DATUM NAROZENÍ: 24. 12. 2014


Nath by se svým celkovým vzhledem dal přirovnat k štěněti. Co vzhledem, ale i chováním, ale o tom potom. Jeho tělo je hubené ne moc vysoké a zároveň se nemůže chlubit Tyrionovou zakrnělostí a ačkoli se to na první pohled nezdá má v pažích celkem velkou sílu, no ještě vypracovanější má nohy, ono když se vaší denní nebo noční povinností stane opouštění ložnice, pracovny nebo třídy vnadné ženštiny kolikrát jen v trenýrkách a botech, tak jste rádi, že jste rádi. Ačkoli je celkem úspěšný flamendr, má talent na to udržet si v obličeji výraz kajícníka a neviňátka, jež má s vámi jen ty nejlepší úmysli. Jeho oči svou barvou připomínají kávová zrna, co chvíli se v nich objevuje celá jeho osobnost, dost o něm vypovídají, pohled do nich vás zahřeje na srdíčku. Rty jsou neustále roztáhlé do zubatého úsměvu a to i ve chvílích, kdy to není zrovna vhodné. To je mu, ale zcela upřímně u zadní tváře. Vlasy mají v povaze se neposlušně vlnit do všech světových stran a celkově působí dost... neupraveně, však, jaký pán takový krám. Co se stylu oblékání týká, neštítí se ničeho, snad až na ty nudná kvádra konzervativců, které nosí vážná a nudná individua muzi, které jeho maličkost rozhodně nepatří.

Jaký tenhle jedinec z Belgie vlastně je? Nuže... Jedno slovo a to: ší-le-ný. Šílený. Když se s ním poprvé setkáte nevíte, jestli mu místo královské koruny nedat raději svěrací kazajku a to jen z toho důvodu, aby jste měli jistotu, že na něj jakožto druhorozeného potomka belgického královského páru nepadne nějakou nešťastnou náhodou ta krásná povinnost, které si říká: kralování. Dejte mu na výběr ze dvou možných variant a můžete si být jistý, že příjde s nějakou třetí. Je dalo by se říci až přehnaně přátelský, s jeho milým dolejzáním může soupeřit tak maximálně už jen jeho nezdravě vysoké sebevědomí. Na druhou stranu jen málokoho tahle jeho vlastnost neokouzlí a začne se bránit trávení času s jeho maličkostí. Courfeyrac je extrémista, který rád zkouší nové věci a rychle se pro ně nadchne, takže čím je jistá věc nebezpečnější, tím je zpravidla lepší. Nedá se mu upřít i další vlastnost, to jest zvědavost, kdyby byl ženou určitě byste o něm směle tvrdili, že je drbna, ale takhle? Rád zjišťuje informace a ačkoli dovede udržet tajemství určitá potřeba sdílet s ostatními své zážitky z něj dělá mladíka, od kterého se toho spoustu dozvíte. Vyžvání to, co ví a vlastně... i to, co neví. Má tendence tropit si místy až nejapné žerty a to z kohokoli a to i ve chvílích, kdy se to zrovna moc nehodí. A když na něj začnete ječet? Nasadí ksicht nakopnutého štěňátka, kterému se dá tak snadno uvěřit, ale přitom? Jen máloco ho naštve, když nepočítáme znehodnocování jeho sexuálního výkonu, bude se usmívat a žertovat, jakkoli se bude cítit mizerně. Ačkoli se to nemusí na první pohled zdát, je poměrně inteligentní a má přehled, jak v politice, tak v cizích jazycích, má (aspoň podle vlastních slov) tu úžasnou schopnost, spojit příjemné s užitečným. Když dám příklad, rodiče po něm chtěli, aby studoval angličtinu, Fey odjel "za studiem" do Anglie, protáhl to ještě přes pár dalších zemí, takže je nejen velmi učený, ale také o zkušenosti bohatší. Z tohoto způsobu života byste mohli sami pochopit, že je dost do větru, ve všem i v lásce. Chvíli s vámi bude filosofovat o lásce, způsobu života a skončí to tak, že skončíte na nejvhodnějším místě uzpůsobeným k mládeži nepřístupným činnostem. Ano... láska, to je podle něj zbytečnost, ale bez přátel... Bez těch by se asi malinko nudil.

Courfova rodina se dělí na dva podstatné rody, na zbohatlický rod de Courfeyrac a matčin rod egyptských polobohů Sayegh. Jelikož jsou oba ty rody podstatné v jeho rodném listu, je napsané ne jedno, ale hned dvě příjimení, jako kdyby rodiče nevěděli, která šmoulová krev je modřejší a urozenější. Není příliš podstatné, že Nath používá pouze otcovo, konec konců, má k němu blíž než k matce. Co, ale potřebujete vědět o belgické smetánce? Možná to, že Nath není z otcovi strany žádný Belgičan, nýbrž francouzský přistěhovalec, přesněji řečeno méně významná francouzská šlechta, která se před pár lety dostala k moci právě v Belgii. Tolik ke kostlivcům, které mají ve skříni francouzští Belgičané. O egyptské straně tohoto rodu by stačilo říct jen pár slov, totiž - nadutci, pokritci, kteří si pro samé ego nevidí ani na vršek svého jižanského nosánku. Tento rod je starobylý, pochází snad už z éry faraonů, avšak několik státních rozkolů a tragédií přimělo takzvané potomky bohů přiznat, že jsou úplně švorc a co se majetku týče, moc nechybý, aby měli slušně řečeno holou prdel. Takže vás, romantické duše musím zklamat, vztah nynějšího královského páru není žádná chemická reakce, daleko spíš by se to dalo nazvat šikovným politickým tahem.

Ale pryč od těchhle šarád a zaměřme se na nafoukané belgicko - egyptské aristokraty. Jeho rodina je poměrně početná, jak z otcovi, tak z matčiny strany a Fey může úspěšně tvrdit, že zná aspoň od vidění každého člena jejich povedené familie, předněji sestřenky, ke kterým má velmi blízký vztah, řečeno slovy prozaika. Je prvorozeným synem a zároveň druhorozeným potomkem svých rodičů. A důvod, nejstarším přímým potomkem v jejich rodové linii je jeho sestra Aaliyah nebo také Lily. Tahle drobná snědá černovláska zřejmě pochitila víc matčiných genů než se to jemu, kdy podařilo, je pravým opakem svého bratra, má na něj určitý vliv a má k němu hodně blízko. Druhý nejbližší přibuzný je Benjamin, zřejmě poslední legitimní potomek jeho rodičů. Benji je miláček, zlatíčko, které se na první pohled může zdát jako andílek, ale pozor všechno, co umí pochytil od svého staršího bratříčka.

Teressa Lauke I. Nerawiatta

9. října 2016 v 14:13 | Tassia Boyle
JMÉNO: Teressa Lauke I. Nerawiatta
PŮVOD: Portugalsko
DATUM NAROZENÍ: 19. 9. 2016

Je možné si povšimnout, že její pleť, vlasy i oči se řadí k těm tmavším. Po své matce toho moc nezdědila, naopak by jste nikdy nemohli zpochybnit, že je dcera svého otce. Je srdcem i vzhledem typická Portugalka. Má výšku kolem 166cm, což je víc než by bylo málo a míň než by bylo moc. Její váhu bere za adekvátní, i když ji spoustu lidí nařklo z toho že je to jasná ,,anorektička" hledající nejnovější diety. Věřte ale, že i ji je za něco chytit, jen ví co nosit a jak držet své tělo aby to nebylo moc patrné. Ráda nosí výrazné rtěnky, ale když se snaží působit víc soucitně, tak volí jemnější tóny. Ví, co nosit tak aby na někoho zapůsobila takovým dojmem, jakým ona chce - tuhle ,,psychologii" ovládá. Pro ni přirozené jsou ale huňaté věci, ty má dost ráda, šaty a sukně umí a ráda nosí. Jako správné princezně ji chůze na podpatcích nedělá nejmenší problém, tancuje na nich, sem tam běž í, ale i ona uznává, že je radši naboso nebo v něčem nižším, v čem je její noha stabilnější, protože je ráda rázná ať už ve výzoru a kroku, nebo v chování. Má ráda věci, co jsou ji pohodlné, ale zároveň je nemá nikdo jiný, ráda překvapí, ráda i zkouší, ale má svoje zažité věci které prostě nosí a dokáže se spolehnout na to, že v nich bude vypadat dechberoucně. Osobně má radši kratší róby než delší, jak moc jsou ,,naducané" neřeší. Nenávidí saka, ať už s tříčtvrťovým rukávem nebo jakýmkoliv, ta jsou na ni opravdu až moc formální. Celkem ráda kombinuje a i když se inspiruje tím, co se má nosit podle pravidel, a i tím, co se bere za módní a trendové, tak přece jen balancuje ve svém šatníku tak, aby měla to, co chce vždy po ruce a všemu to vyhovovalo. Přesto, že má propíchnuté uši, tak moc často nenosí náušnice všech typů, prostě je nemá ráda. K prstenům není tak skeptická, má j eden co ale nerada sundává, rodinné dědictví ze strany matky které by nejradši vyhodila, za matku se, dá se říct stydí, ale víte jak... ono to tak nějak prostě nejde sundat. Nesnaží se to s make-upem přehánět, ale sem tam se hodně nalíčit nechá, protože chce vypadat dokonale. Na běžné nošení ji ale stačí něco jemnějšího, ale není to holka co by byla odpůrcem kosmetiky a vyobrazovala se všude přirozeně. Na kráse si zakládá, není na to zalezlá, ale udělátek na vylepšení svého vzhledu má hodně, protože když už má něco reprezentovat, tak ve vší parádě, no ne? Má na vnitřní straně stehna znamínka, která rozmístěním připomínají souhvězdí, to je asi jediná zajímavost. Jedinou jizvu co má, schovává na pravém boku (z toho pramení i deprese a jedno malé tajemství). Vlasy si ráda nechává rozpuštěné, od přírody se ji krapet vlní ale ona si je vyrovnává, říká že díky tomu vypadá dospěleji. Sem t am zvolí pro určitý den vlasy do vysokého drdolu a nechává si pár pramínků u tváře splývat, ale to je jen občas, prostě jak se ji hodí. Nehty má upravené, neumělé a lakuje je bezbarvým lakem, aby vypadali zdravě, proti lakování nic nemá, ale věnuje větší pozornost jiným věcem. Nedokázala by říct, co má na sobě nejradši, jako každá holka si myslí že by se na ni dalo lecco vylepšit, ale nehrotí to.
Charakter: Tak, ve zkratce by se dalo o Lauke říct..... ale houbelec, klidně si to probereme do relativní hloubky, takže: Teressa Lauke I. je typická princezna, není ani vzdorující rebelkou ale ani poslušným psíčkem ohánějícím se pravidly. Byla vychovávána pevnou rukou, sice žádný vojenský režim, ale přes to účinné. Zná své hodnoty, je si vědoma svých kvalit a j ejí nedokonalosti se snaží skrýt pod slupkou své úžasnosti, zatímco na nich pracuje. Ví, jaké jsou její povinnosti jako princezny (a budoucí královny, echem echem) ale nehodlá se nějak bouřit. Má ráda, když jsou věci po jejím, ale to neznamená že ji nezajímá, co na to říkají ostatní. Vždy byla ráda za pochvaly, dělala věci tak, aby byli ostatní spokojeni a uznali, že je Lauke schopná, takže to ji vždy pohání v tom, co dělá. Přes všechno, co si o sobě myslí (a myslí si o sobě spoustu úžasných věcí) ví, že nedokáže odhadnout všechno a uvědomuje si, že i při panování bude potřebovat i názory jiných, ovšem se dávno smířila s tím, že se nedá všem ulahodit. Každopádně, vystupuje mile, přívětivě, a snaží se si budovat pověst, že ji nevadí chopit se jakékoliv práce, pokud je pro něco dobrá, a pokud si tak získá sympatii a důvěru. Jakožto princezna musela mnohokrát předstírat, že se cítí skvěle a vše je v pořádku, i když nebylo. Bratr umírá a ona trpěla silnými depresemi, je to neslušné ale utápěla to v alkoholu už jako mladá, příšerné, ale je to tajemství o kterém neví živá duše. Ze všeho se dostala sama, nikdy by nijak neohrozila svůj nástup na trůn nebo svou rodinu, reputaci a all these stuffs. Je to hold pravda, i taková sebejistá princezna, která se tváří nanejvýš vychovaně a stabilně (protože je) si zarebelčila, ale v klidu a pokoji své komnaty. Když, ono je občas těžký zapřít samu sebe, aby jste byly ti úžasní v každé situaci. Za svými názory si stojí, ty hlavní nemění, ale vztahy s nepodstatnými lidmi dokáže otáčet tak, jak se jí to hodí. Snaží se dokázat, že mít něco v hlavě a vypadat dobře se navzájem nevylučuje.Je spolehlivá, dodrží své sliby a jejímu slovu se opravdu dá věřit, je prostě ženou činu. Netouží po lásce, jen nechce nikoho radikálního, hodil by se někdo, kdo ji opravdu podrží a přitom se nebude moc starat (vlastně v hloubi duše touží po nějakém nesvéprávném princi, který by ji vlastně jeho vlastní korunu naservíroval a vše odkývl, tomu se říká volný pole působnosti), prostě nesní o nějakém princi, ale když najde nějakého schopného a chytrého, tak se opravdu nechá naoko namotávat, i když je dost skeptická. Nenávidí ufňukance. Když ona něco nechce dělat nebo se ji to protiví, přinejhorším je ji zle, tak buď udělá naštvanou nebo se vymluví nebo to přetrpí, ufňukaný lidi fakt nedokáže vystát, ani plachý ve svém okolí, proč vedle ní stojí když ona pak oproti nim vypadá tak hlučně? Co pak mají v její vrstvě co dělat, když nejsou rázní a jistí? Jejím snem je být uznávanou panovnicí, za jejiž vlády by v zemi byl řád, pořádek a dostatek. Tak jak si chce uchovat svou majestátnost, tak si zakládá i na své sympatičnosti. Co se týká vycházení s vrstevn íky, i kdyby jste zapomněly, ona vám i občas připomene že je princezna, né že by byla rozmarná a upejpala se, ale dá vám jasně najevo, že snažit se do očí prokázat, že je hloupá nebo neschopná, není nejlepší krok k tomu si nezískat její nenávist a nebýt terčem jejich pokusů znemožnit vás nenápadně, samozřejmě). Sarkasmus ji není cizí, cynizmus rovněž, ale nechává si ho pro hrst lidí které zná, jsou i lidé kteří měli přikázáno se s ní od malička bavit a už si na ni zvykli i na její nálady, ona si zvykla na ně, dokáže důvěřovat, opravdu ano, ale má nos na to, aby zjistila, kdo se s ní snaží mávat (a věřte mi, ať se neopovažuje) a na toho, kdo ji bere jako osobu, se kterou je sranda, a ta s ní opravdu občas je. Působí na lidi dojmem, že si je sebou až moc jistá. Je to tak, no, ale ona prostě jen nechce být nejistý a zraněný kůzle, které samo neudělá ani krok. Studuje, aby si byla věcmi jistá a věd ěla si je podložit, nechce se spoléhat na to, že kdyby u kouzelného pultíku viděla tlačítko ,,nechat vybuchnout" a sáhla by po něm, že by ji někdo zastavil, špatné známky a chyby občas přesto i tak příjdou. Že má vše pod kontrolou je její přirozeností. Když se ji něco nelíbí, dá to najevo, diplomaticky, i když třeba zuří. Občas si ale nechá uklouznout i nějaké naštvané nebo rozladěné výlevy, ovšem jen když si to může dovolit v určitém kruhu lidí, umí se ovládat. Není psychicky labilní tak, jako její matka byla, ale občas ráda ničí věci, pak je ráda spravuje když je na to čas, tím se přesvědčuje, že ať už pokazí cokoliv, počítá se, když má člověk snahu to spravit a když se mu to i dokonce podaří. I princezna je jen člověk, tahle konkrétně manipulativní a (rádoby) dokonalá s dostatečnou slušností, aby to všem furt nepředhazovala. Nevadí ji být nápomocná, pokud je čas a pokud je to pro ni i zajímavé. Je inteligentní a je to rozhodně vůdčí osobnost, takových je na světě potřeba. V zkratce se opravdu nejedná o něco křehkého, bude kopat a bouchat aby zem dostala tam, kam chce, svůj život vede tím směrem, který je vhodný vyššímu dobru. Pokud jste si o ni nedokázali udělat žádný obrázek, buďte v klidu, budete na to mít čas v průběhu hry.



Přes to, že Lauke vyrůstala jen s jedním starším bratrem a o dvanáct let mladší sestrou (né s plným domem dětí a bastardů, jak to někdy bývá), to vždy byl celé léta boj o přízeň. Především proto, že její a bratrova labilní a bláhová matka se zabila, když bylo Lauke jen šest, což vedlo k přijetí nové macechy, druhé ženy Laukina otce krále Camilla Alessie II.. Přes to, že na ni ani na jejího bratra nebyla Berrial nějak zlá, po dlouhé době dala do rodiny dalšího potomka rodu, a to Arrialle, pro Lauke dalšího rivala. Už od mala bylo Lauke předkládáno, že její o se dm minut starší bratr bude dědicem trůnu, a samozřejmě ona se snažila tuhle jeho výhodu nějak vyvážit, takže následovalo intrikování a snaha být ve všem lepší. Jízda na koni, vystupování, i vycházení s okolními lidmi, a to že ji jde jen o přízeň a uznaní otce schovávala za masku milé princezny. Tak by se dal ve zkratce shrnout její život s rodinou, pak ale byla poslána do školy do Česka, které už měla možnost předtím několikrát navštívit s otcem, jakožto jeho oblíbené dítě (a pevně si ten post snaží udržet). Ví, co je tady jejím úkolem: učarovat princi který by byl nejvíc výhodný (A přitom se zabavit), a to ten budoucí chudák ani netuší, že Královská rodina v Portugalsku už tři roky tají skutečnost, že korunní princ umírá... jo, vše to padne na hlavu Lauke, všem dokáže, z jakého je těsta.
 


Ela Lehner

9. října 2016 v 13:09 | Tassia Boyle
JMÉNO: Ela Lehner
PŘEDMĚTY: Literatura a dějiny umění
Ela je dvadsať ročná mladá žena, s veľkými zelenými očami a plnými perami. Má miene vlnité vlasy gaštanovej farby a bledú pleť. Je veľmi vzdelaná. A keďže sa rýchlo učí niet divu že už vo svojom mladom veku cestuje po rôznych krajoch, kde robí súkromnú učiteľku. Vyzná sa vo všetkom, no na Royal Academy bude učiť predovšetkým literatúru a umenie. Ela je pôvodom zo Slovenska, no jej meno prezrádza, že má rakúskych predkov. A to nie je to jediné čo nás dokáže priviesť k jej rodine. Jej skutočné meno je Michaela Mária Viktória Lehner, potomok Slovenskej kráľovskej rodiny. Tým, že nie je dedičkou trónu, jej rodičia povolili študovať v rôznych krajinách, no nikdy nesmela prezradiť kto je. Ako rástla, stále viac sa ponášala na svoju matku a tak na verejných podujatiach, na ktorých bolo potrebné aby sa účastnila, nosila tvár zahalanú závojom. Tak jej bolo dopriané súkromie na jej cestách za vzdelaním a učením, i keď si o nej ľudia navymýšľali rôzne historky prečo sa začala skrývať. Tým kto v skutočnosti je, vie len riaditeľka školy. Na škole si chce zachovať svoju anonymitu čo najdlhšie to pôjde. Je rada slobodná a úctu si dokáže získať i sama, bez toho aby musela poukazovať na svoj titul.



Nicholas Gebhardt

1. října 2016 v 19:06 | Tassia Boyle
JMÉNO: Nicholas Gebhardt
PŮVOD: Švýcarsko
DATUM NAROZENÍ: 1. 6. 2016

Nik je zhruba 180 cm vysoký mladík, na první pohled dobře zapamatovatelný hlavně díky svým vlasům obarveným na nepřirozenou platinovou a nebesky modrým očím. Jakožto člen královské rodiny musí být vždy řádně upravený, což rozhodně splňuje. Zatímco ve volné čase se obléká především do černé, v níž se cítí dobře, pro oficiální příležitosti se jí snaží vyvarovat a volí spíše světlé barvy. Ví přesně, co mu sluší, a na svém vzhledu si dává záležet někdy až moc, což nemusí být vnímáno jen pozitivně. Ačkoli se snaží své tělo dovést k dokonalosti i posilováním, jeho somatotyp mu to nedovoluje a stále kvůli němu působí jako vyžle. Náznak svalů na něm sice spatřit lze, ale silný vítr by ho s největší pravděpodobností stejně odfoukl.
Věčně kamenný výraz na veřejnosti se v soukromí proměňuje nejčastěji v ironický úšklebek. Je pro něj velice těžké vycházet s lidmi s výjimkou své sestry, kterou má naopak nade vše rád. Snaží se být úspěšný ve všem, co dělá, bohužel se mu to ne vždy daří, a tak často propadá úzkostem, což si jízlivostí vylévá na ostatních. Uvnitř je ještě malým chlapcem, co nechce a nedokáže přijmout zodpovědnost za různé důležité věci související s bytím princem, natož králem. Potřebuje od svého okolí pomoci, zároveň však od sebe ostatní odhání uštěpačnými poznámkami. S dívkami to vůbec neumí, a i když je jim v mnohém podobný, jsou pro něj španělskou vesnicí. Není hloupý, jen se nedokáže chopit svého potenciálu a naplno ho využít. Často s něčím začne, a když se po krátké chvíli nedostavují výsledky, praští s tím. Snad jediné, co kdy dokázal dotáhnout do zdárného konce, je studium jazyků, protože to vzhledem k jeho zemi bylo nevyhnutelnou nutností. Plynně ovládá všechny čtyři jazyky používané ve Švýcarsku. Se společným mezinárodním jazykem začal až v pozdějším věku, proto si není příliš jistý v mluveném projevu, ale dokáže se bez problémů domluvit. Ze všeho nejvíc by chtěl poznat sám sebe, pochopit všechny svoje pohnutky a nálady, které se neustále střídají. Na základě toho pak hodlá strávit zbytek svého života.

Co se jeho rodiny týče, jejím nejvýznamnějším článkem je pro něj nepochybně jeho o několik minut starší dvojče jménem Nea (ve skutečnosti je opravdu starší ona, ale jelikož král s královnou chtěli dosadit na trůn prvorozeného syna, zfalšovali jejich rodné listy a za staršího je uváděn Nik). Dvojčata společně odmalička trávila spoustu času, což jim napomohlo k utvoření velmi silného citového pouta. Jeden bez druhého jen stěží učiní rozhodnutí jakékoli důležitosti. Ačkoli jejich vztah navenek působí jako rovnocenný, ve skutečnosti tomu tak není. Dominující osobou je nesporně Nea, jež díky své citové stabilitě (přesný opak Nika) bratrovi pomáhá dosáhnout v životě lepších výsledků. Dokáže ho správně nasměrovat, s čímž by si on sám nikdy neporadil. Tomu ale jejich rodiče, Georg a Alexandra, vůbec nerozumějí. Jsou přesvědčeni o tom, že jsou na sobě sourozenci závislí, a podle nich se každá závislost musí léčit. Po osmnáctých narozeninách svých jediných dětí tedy začali usilovat o jejich rozdělení. Pro Neu se jim podařilo najít snoubence a během námluv se tak musela často účastnit různých akcí mimo domov. Logicky se to na dvojčatech nepodepsalo dobře. Zatímco Nea byla věčně pryč, rodiče Nika přemluvili, aby zkusil najít svou životní partnerku v Royal Academy. Nakonec ho v tom podpořila i jeho sestra, a tak se rozhodl jim vyhovět.

Aurelia Edyta Banevieská

1. října 2016 v 16:43 | Tassia Boyle
JMÉNO: Aurelia Edyta Banevieská
PŮVOD: Venezuela
DATUM NAROZENÍ: 14. 2. 2017

Ona je, je prostě jiná něž ostatní princezny. Nejraději nosí obyčejné volné oblečení, džíny a trička, topy, většinou šedých nebo černých barev do kterých se sem tam přimíchá bílá. Kdysi se naprotest své nevlastní matky dokonce nechala tetovat a tak jí na pravé lopatce zůstala vzpomínka v podobě rozfoukaného ptačího pírka. Tehdy to způsobilo ve společnosti velký poprask. Když už se pak tedy obléká do šatů, jediné s čím je schopna souhlasit jsou modré šaty bez ramínek, i když tak jde vlastně vidět její tetování, které by její rodina a šlechta chtěla nejraději zakrýt. Sama Aurelia je 161 cm vysoká dívka, štíhlé postavy a s váhou pouze 52 kilogramů. Co se Zimy týče, preferuje koženou bundu před látkovou a slušnou, kalhoty moderně proděravěné a nebo trochu ošoupané. Na nohy neobuje nic jiného než kozačky na mírném podpatku. Naprosto pak nesnáší, když v zimě musí nosit dlouhé šaty, ale co by pro rodiče na ten jeden den neudělala. Vlasy, dlouhé havraní a sestříhané vlasy, neexistuje nikdo, naprosto nikdo kdo by ji mohl přinutit dělat s nimi něco jiného než je nechat rozpuštěné.
Aurelia je v prvé řadě, na princeznu trochu divoká a prudká. Ne že by postrádala milou stránku, ladnost a nebo slušnost. Spíš ji jen svět princezen nebere tolik jako v dětství, hodiny které jí dávala její nevlastní matka Hedvig jí tuto věc naprosto znepříjemnili. Takže se stala mnohem více rebelantskou. Je od ní tedy naprosto očekávatelné, že na hodinu tance místo v šatech přijde ve vyských kozačkách, džínách a tričku s nápisem I'm little Princess. Zkrátka a dobře porušování pravidel jí není proti srsti. Má ale i druhou stránku, kterou ale opravdu až zase tolik neukazuje - Umí být elegantní, milá a až překvapivě okouzlující, což by do ní jistě řekl jen málokdo. Nedělá ji problém vytáhnout ostatní z prušvihu tak, že vinu vezme na sebe a nebo zaryskuje i vlastní život aby zachránila své přátele. Což z ní vlastně dělá i statečnou a velice věrnou osobu. Její důvěru, je však velice těžké získat a přitom tak snadné ztratit.

Aurelie pochází z neúplné rodiny. Její matka Livia Mariana Banevieská (┼29) zepřela krátce potom co jí byli čtyři roky. Nepamatuje si ji tak úplně přesně, ale podle obrazu to byla malá dlouhovlasá brunetka s jasně zelenýma očima a štíhlou postavou, která si libovala v zelených šatech. I když jí moc neznala, velice jí chyběla. Od smrti své matky žila jen s otcem - Armando Banevieský (48) je asi 175 cm vysoký urostlý muž s tmavě černými vlasy, které už těď proplétaly stříbrné nitky, a těma nejupřímějšíma modrýma očima, které kdy viděla. Nedílnou součástí jejího života se v jejích patnácti letech stala asi 165 cm vysoká žena s Divkámi blond kudrnami a štiplavýma zelenošedýma očima - její nevlastní matkou - Hedvig Gisel Banevieskou (44), která vlastně i zřídila její odjezd do této školy. Vztah mezi Aurelií a jejím otcem se zhoršil krátce potom co si vzal Hedvig. A co se týče samotné nevlastní matky, nikdy se neměly rády.


Kam dál